Aroko Asapejuwe, Anfant ti o wa nibi Pipa ééwo mo, Itån Aboni – Efunroyé Tinubu Basic 4 Yoruba Lesson Note
Download Lesson NoteTopic: Aroko Asapejuwe, Anfant ti o wa nibi Pipa ééwo mo, Itån Aboni – Efunroyé Tinubu
Ẹdé: Àròkọ Àṣàpèjúwe (Descriptive Writing)
Kín ni Àròkọ Àṣàpèjúwe?
Àròkọ àṣàpèjúwe ni àròkọ tí a fi ń ṣàlàyé bí nǹkan ṣe rí, bí ó ṣe ń ṣe, tàbí bí ó ṣe wà. Ó máa ń jẹ́ kí ẹni tó ń kà á rí ohun náà ní ojú ọkàn.
Àwọn Ẹ̀yà Pàtàkì Àròkọ Àṣàpèjúwe:
- Lílo Àwọn Ọrọ̀ Àpèjúwe (Adjectives)
Àwọn ọrọ̀ àpèjúwe àwọ̀:
- funfun (white), dúdú (black), pupa (red), ewé (green), búlúù (blue)
Àwọn ọrọ̀ àpèjúwe títóbi:
- kékeré (small), tóbi (big), gígùn (tall/long), kúkúrú (short), nípọn (thick)
Àwọn ọrọ̀ àpèjúwe ìrísí:
- dára (beautiful), ẹwà (pretty), ẹ̀gbin (ugly), mímọ́ (clean), ìdọ̀tí (dirty)
Àwọn ọrọ̀ àpèjúwe ìmọ̀lára:
- gbígbóná (hot), tútù (cold), dídùn (sweet), kíkorò (bitter), rirun (smooth)
Àpẹẹrẹ:
- Igi tóbi tí ó ga tó
- Ewé tútù tí ó funfun
- Adìẹ kékeré tí ó dára
- Lílo Àwọn Ọrọ̀ Ìhà (Prepositions of Place)
Níwájú (in front), lẹ́yìn (behind), lókè (above), nísàlẹ̀ (below), ní àárín (in the middle), létí (beside)
Àpẹẹrẹ:
- Tábìlì wà ní àárín yàrá
- Ìwé wà lórí tábìlì
- Àga wà nísàlẹ̀ tábìlì
- Lílo Àwọn Ọrọ̀-Òye Àbùdá (Sensory Words)
Ríran (Sight): wo, rí, fojú kan, yọjú wo Gbígbọ́ (Hearing): gbọ́, tẹ́tí sí, ariwo, pariwo Ìmọ̀lára (Touch): fọwọ́ kàn, rirun, gárágárá, rọ̀ Ìgbóhùn (Smell): gbóhùn, òórùn, òórùn dídùn Ítọ́wo (Taste): tọ́wo, dídùn, kíkorò
- Lílo Àwọn Àfiwé (Comparisons)
Gẹ́gẹ́ bí (like), bí i (as if), júù (more than), kéré sí (less than)
Àpẹẹrẹ:
- Ó ga gẹ́gẹ́ bí igi
- Ó funfun bí i òwú
- Ó dùn jù oyin lọ
Àwọn Àpẹẹrẹ Àròkọ Àṣàpèjúwe:
Àpẹẹrẹ 1: Àṣàpèjúwe Igi Kan
Ìpè Igi Àgbọn
Igi àgbọn tóbi kan wà ní ìta wa. Igi yìí ga tó ìwọ̀n mẹ́ta. Ewé rẹ̀ tutù ó sì ní àwọ̀ ewé. Èso àgbọn òun ní àwọ̀ búráun, wọ́n sì tóbi bí orí ọmọdé. Nígbà tí afẹ́fẹ́ bá fẹ́, ewé àgbọn yìí á máa mì síwá sẹ́yìn. Òjìji rẹ̀ gbígbùn ó sì mú tútù. Ní àárọ̀, àwọn ẹyẹ kékeré máa ń wá sórí rẹ̀ láti kọrin. Àwọn ènìyàn sì máa ń jókòó nísàlẹ̀ rẹ̀ láti sinmi.
Àpẹẹrẹ 2: Àṣàpèjúwe Yàrá Kan
Yàrá Kíkọ́ Wa
Yàrá kíkọ́ wa tóbi ó sì mọ́. Ó ní ilẹ̀kùn funfun pẹ̀lú ìlú búlúù. Nínú yàrá náà ni tábìlì kékeré tí àwọ̀ rẹ̀ jẹ́ búráun dúdú. Lórí tábìlì náà ni àwọn ìwé pupa àti búlúù wà. Àga funfun mẹ́wàá wà ní àyíká tábìlì náà. Lára ògiri náà ni fèrèsé púpọ̀ wà láti jẹ́ kí ìmọ́lẹ̀ àti afẹ́fẹ́ wọlé. Àwọn àwòrán àwọn akẹ́kọ̀ọ́ àtijọ́ di kọ́ sára ògiri náà. Yàrá náà dára ó sì jẹ́ ibi tí ó dára fún kíkọ́ ẹkọ́.
Àpẹẹrẹ 3: Àṣàpèjúwe Ẹranko Kan
Ewúrẹ́ Ìyá Mi
Ìyá mi ní ewúrẹ́ kan tí ó pọn mọ́. Ewúrẹ́ yìí kékeré ó sì ní àwọ̀ funfun pẹ̀lú àmì dúdú. Irun rẹ̀ gọ̀ ó sì tutù. Etí rẹ̀ gígùn ó sì máa ń dun sókè sísàlẹ̀. Ojú rẹ̀ dúdú ó sì lọ́ọ̀tọ́ gidi. Ó ní ìwo kékeré tí ó dágìrì. Ewúrẹ́ yìí máa ń jẹ koríko tútù ó sì máa ń mu omi mímọ́. Nígbà tí yóò bú, ó máa ń dáhùn pé “Mhee! Mhee!” Ó sì máa ń rìn símáró ti àgbàlá wa.
Ìlànà Kíkọ Àròkọ Àṣàpèjúwe:
- Yan Kókó Ọ̀rọ̀ Rẹ:
- Kókó tí ó mọ̀ dáadáa
- Ohun tí ó fẹ́ràn
- Nǹkan tí ó wà lápápọ̀ rẹ
- Rántí Àwọn Àbùdá Àkọ́kọ́:
- Bí ó ṣe rí
- Bí ó ṣe ń rùn
- Bí ó ṣe ń gbóhùn
- Bí ó ṣe ń tọ́wo
- Lo Àwọn Ọrọ̀ Àpèjúwe:
- Tó – kékeré, tóbi, ga, kúkúrú
- Àwọ̀ – funfun, dúdú, pupa, ewé
- Ìrísí – dára, ẹwà, mímọ́, rọ̀
- Ṣàfikún Ìmọ̀lára:
- Kí ni ó ń mú ọ lára?
- Báwo ni ó ṣe ń rí ní ojú ẹ?
- Kín ni ó ń mú ọ rántí?
- Ṣàfikún Àwọn Àlàyé Ibi:
- Níbo ni ó wà?
- Kín ni ó wà ní àyíká rẹ̀?
- Báwo ni àyíká ṣe rí?
Àdánwò: Kọ Àròkọ Àṣàpèjúwe Rẹ
Darí àwọn kókó wọ̀nyí:
- Àṣàpèjúwe ìyá tàbí bàbá rẹ
- Àṣàpèjúwe ìlú tàbí àgbègbè rẹ
- Àṣàpèjúwe oúnjẹ tí ó fẹ́ràn jù
- Àṣàpèjúwe ọ̀rẹ́ rẹ tí ó dára jù
Àṣà: Àǹfààní tí ó wà níbi Pípa Èèwọ̀ Mọ́
Kín ni Àǹfààní Pípa Èèwọ̀ Mọ́?
Pípa èèwọ̀ mọ́ túmọ̀ sí ṣíṣe àwọn ohun tí àṣà wa gbà àti yíyàgò fún àwọn ohun tí ó kọ̀. Pípa èèwọ̀ mọ́ ní àǹfààní púpọ̀ fún ẹni kọ̀ọ̀kan àti àwùjọ gbogbogbò.
Àwọn Àǹfààní fún Ẹni Kọ̀ọ̀kan:
- Ààbò Ìlera Ara
- Dídènà Àwọn Àìsàn
Ẹ̀kọ́ nípa Oúnjẹ:
- Èèwọ̀ jíjẹ ẹran tí ó bàjẹ́ → Dídènà àìsàn ikùn àti ìbàjẹ́ oúnjẹ
- Èèwọ̀ mu omi àìmọ́ → Dídènà kòléra àti ìgbóná ara
- Èèwọ̀ jíjẹ ohun tí ó jẹ̀ → Dídènà ìpalára àti ikú
Àpẹẹrẹ: Ìyá mi máa ń kọ̀ mí pé kí n má ṣe jẹ ẹran tí ó ti bàjẹ́. Nígbà tí mo tẹ̀lé àkọ́ni yìí, kò sí ìgbà kankan tí ikùn ti bà mí jẹ́.
- Ìtọ́jú Ìlera Ọkàn àti Ẹ̀mí
Yíyàgò fún Ohun Tí Ó Lè Ba Ọkàn Jẹ́:
- Èèwọ̀ mu emu púpọ̀ → Àbò ọpọlọ àti ayé gígùn
- Èèwọ̀ ìbínú àti ìjà → Ìlera ọkàn àti àlàáfíà
- Èèwọ̀ ìwà ìbàjẹ́ → Ì̀têmílọ́rùn àti ìgbóríyìn
- Ìdàgbàsókè Ìwà-ọmọlúwàbí
- Ìkẹ́kọ̀ọ́ Ìbọ̀wọ̀
Ìbọ̀wọ̀ fún Àgbàlagbà:
- Èèwọ̀ ṣòro sí àwọn àgbà → Ìkẹ́kọ̀ọ́ ìfẹ́ràn àti ìbọ̀wọ̀
- Ère gbígba láti ọ̀dọ̀ àgbà → Ìmọ̀ ìṣe ìtọ́sọ́nà
Àpẹẹrẹ: Adé tẹ̀lé èèwọ̀ ṣòro sí àgbàlagbà. Nítorí náà, gbogbo ènìyàn fẹ́ràn rẹ̀ ó sì gbà ọgbọ́n púpọ̀ láti ọ̀dọ̀ àwọn àgbà.
- Ìkẹ́kọ̀ọ́ Ìjìnnà Ibi
Yíyàgò fún Ibi Òhun:
- Èèwọ̀ jalè → Ìkẹ́kọ̀ọ́ sí ní òtítọ́ àti àìfẹ́ jagun
- Èèwọ̀ puro → Ìmọ̀ ìṣe ní òdodo àti òtítọ́
- Èèwọ̀ ṣe ohun ìkà → Ìdàgbàsókè ìwà rere
- Ìlọsíwájú Ìmọ̀ àti Ọgbọ́n
- Ìkẹ́kọ̀ọ́ Àṣà Ìbílẹ̀
Mímọ̀ Ìtàn àti Àṣà:
- Èèwọ̀ gbàgbé àṣà → Ìrántí àti ìtọ́jú àṣà ìbílẹ̀
- Èèwọ̀ kọ̀ láti kọ́ ẹkọ́ → Ìfẹ́ àti ìpínnu fún ìmọ̀
- Èèwọ̀ àìgbọ́ràn sí àkọ́ni → Ìgbàgbọ́ ní ìtọ́sọ́nà àgbà
- Ìdàgbàsókè Òye àti Ìmòye
Ìkẹ́kọ̀ọ́ Àníyàn àti Àròsọ:
- Èèwọ̀ sọ̀rọ̀ àìtọ́ → Ìkẹ́kọ̀ọ́ sí ní ṣíṣọ òtítọ́
- Èèwọ̀ gbàgbé àdúrà → Ìmọ̀ àsìkò ìsìnkú àti àsìkò ayé
Àwọn Àǹfààní fún Àwùjọ:
- Àlàáfíà àti Ìṣọ̀kan
- Dídènà Ìjà àti Àríjà
Ìbálòpọ̀ Tí Ó Dára:
- Èèwọ̀ gbéyàwó nínú ìdílé → Dídènà ìjà ìdílé àti àárín ẹbí
- Èèwọ̀ jalè → Ìgbékẹlé ní àárín àwọn ènìyàn
- Èèwọ̀ ta ohun ẹlòmíràn → Ìdúró ti àwùjọ nípa òdodo
Àpẹẹrẹ: Nínú àgbègbè wa, àwọn ènìyàn tẹ̀lé èèwọ̀ jalè. Nítorí náà, gbogbo ènìyàn gbẹ́kẹ̀lé ara wọn, àwùjọ sì wà ní àlàáfíà.
- Ìfẹ́ràn àti Ìfọwọ́sowọ́pọ̀
Ìrànlọ́wọ́ Àradebi:
- Èèwọ̀ kọ̀ láti ran àwọn tálákà lọ́wọ́ → Àwùjọ tí gbogbo ènìyàn wà dáadáa
- Èèwọ̀ fi àwọn àgbà sílẹ̀ → Ìtọ́jú àti ìfẹ́ràn àgbà
- Èèwọ̀ fi aláìlera sílẹ̀ → Àánú àti ìrànlọ́wọ́
- Ìtọ́jú Àdáyébá àti Àyíká
- Àbòójútó Ohun Tí Ọlọ́run Dá
Ìtọ́jú Àyíká:
- Èèwọ̀ da ìdọ̀tí sínú omi → Omi mímọ́ àti ààbò àdáyébá
- Èèwọ̀ gé igi láìnídìí → Ìtọ́jú àwọn igi àti àyíká tútù
- Èèwọ̀ pa ẹranko láìnídìí → Àbòójútó àdáyébá àti ẹ̀dá
Àpẹẹrẹ: Àwọn àgbàlagbà wa kọ́ wa pé kí à má ṣe da ìdọ̀tí sínú odò. Nítorí náà, odò wa mọ́ àti pé àwọn ẹja ń bẹ láàyè nínú rẹ̀.
- Ìtọ́jú Àwọn Ẹ̀dá Alààyè
Àbòójútó Ẹranko àti Ọ̀gbìn:
- Èèwọ̀ ja ẹranko ní àsìkò ìbímọ → Àbòójútó ẹ̀yà ẹranko
- Èèwọ̀ ba àwọn koríko jẹ́ → Ìgbésókè àwọn ohun ọ̀gbìn
- Èèwọ̀ ṣe ibi sí àwọn ewéko òdodo → Ìmúlò ègbògi dáadáa
- Ìlọsíwájú Ìmọ̀ àti Ìjìnlẹ̀
- Ìtọ́jú Àṣà àti Ìṣe Ìbílẹ̀
Ìdúró ti Àṣà:
- Èèwọ̀ gbàgbé ède Yorùbá → Ìtọ́jú ìdúró ti ède ìbílẹ̀
- Èèwọ̀ kọ̀ àjọṣe → Ìmúni ìgbègbé àṣà tẹ̀síwájú
- Èèwọ̀ gbàgbé orin àti ijó → Ìtọ́jú ọgbọ́n àti ìṣe
- Ìkẹ́kọ̀ọ́ àti Ìmọ̀ìjìnlẹ̀
Ìfitó Ìmọ̀ Ìbílẹ̀:
- Èèwọ̀ gbàgbé àwọn ìtàn àtijọ́ → Ìtọ́jú ìtàn àti ìmọ̀
- Èèwọ̀ kọ láti gbọ́ ìmọ̀ràn àgbà → Ìkẹ́kọ̀ọ́ àti ìdàgbàsókè
- Èèwọ̀ fi ògo wọn òsì → Ìmọ̀ àti òye ìdàgbàsókè
Àwọn Àpẹẹrẹ Gbòógì Àǹfààní:
Àpẹẹrẹ 1: Ìdílé Àdùkẹ́
Ìdílé Àdùkẹ́ tẹ̀lé gbogbo èèwọ̀ àwọn bàbá wọn. Wọ́n kò jalè, wọn kò puro, wọn kò sì ṣe ohun ìkà. Nítorí náà:
- Gbogbo ènìyàn ní àgbègbè fẹ́ràn wọn
- Àwọn ọmọ wọn dára sí
- Ilé wọn wà ní àlàáfíà
- Àwọn ọmọ wọn gbóòórò nínú ẹ̀kọ́
Àpẹẹrẹ 2: Àgbègbè Ìkòròdú
Nínú àgbègbè Ìkòròdú, àwọn ènìyàn tẹ̀lé ètò pípa èèwọ̀ mọ́:
- Wọn kò da ìdọ̀tí sínú omi
- Wọn tọ́jú àwọn igi
- Wọn ṣe ìrànlọ́wọ́ ara wọn
- Nítorí náà, àgbègbè náà mọ́, ó dára, àwọn ènìyàn sì ní ìlera
Àkọṣílẹ̀ Àǹfààní:

Ìkìlọ̀:
Pípa èèwọ̀ mọ́ kì í ṣe àṣejù tàbí òsì. Ó jẹ́ ọgbọ́n àti ìmọ̀ tí àwọn bàbá wa ṣe láti mú ayé wa dára sí. Nígbà tí a bá tẹ̀lé wọn daradara, ìlera, àlàáfíà, àti ìlọsíwájú á wà pẹ̀lú wa.
Lítírésọ: Ìtàn Akọni – Efunsetán Aniwura àti Efúnróyé Tinúbú
Efúnróyé Tinúbú

Ìfihàn Akọni Efúnróyé Tinúbú
Orúkọ Kíkún: Efúnróyé Tinúbú (Madame Tinubu)
Ọjọ́ Ìbí: Ọdún 1810 (ní àfọ̀mọ́)
Ibi Ìbí: Owu, Abẹ́òkúta, Ìpínlẹ̀ Ògùn
Ọjọ́ Ikú: Ọdún 1887
Ìgbà Ayé: Ọdún 77
Ìdílé àti Àgbà Rẹ̀:
Ìdílé Ìbí:
- Ó jẹ́ ọmọ ìdílé alágbára ní Owu
- Bàbá rẹ̀ jẹ́ balógun ọ̀kan nínú àwọn ológun Owu
- Ìyá rẹ̀ jẹ́ òṣòwò obìnrin tó gbajúmọ̀
Àwọn Ọkọ:
- Ọkọ àkọ́kọ́: Adélé, Ọba Abeokuta (ó kú nípá)
- Ọkọ kejì: Obaníkòrò tí ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn oba Lagos
Ìgbà Èwe àti Ìdàgbàsókè:
Àkókò Ìbínú Owu (1825):
- Nígbà tí àwọn Fúlàní àti Ìlọrin ba ìlú Owu jẹ́
- Efúnróyé àti àwọn ìyókù sálọ sí Abẹ́òkúta
- Ọ̀pọ̀ ará ìlú sọnù nínú ogun náà
- Ó jẹ́ àkókò tó ṣòro púpọ̀ fún un
Ìbẹ̀rẹ̀ Ìṣòwò:
- Ó bẹ̀rẹ̀ òṣòwò kékeré ní Abẹ́òkúta
- Ó ń ta àwọn ohun èlò ìdílé ní ọjà
- Ó kọ́ iṣẹ́ òṣòwò láti ọ̀dọ̀ ìyá rẹ̀
- Ó tún kọ́ ìṣòwò láti ọ̀dọ̀ àwọn òṣòwò mìíràn